S modrou pusou.
Pozvání na večeři k Báry ségře: Tereza, Láďa, Jiřík (ten dva a půl). Knedlíky, borůvky, vanilková poleva. Příloha: teta se strejdou. Tak a mám to: nová funkce, svatbou oficiální. Jo, jsem strejda s razítkem. Za oknem hrdličky ("Holuby nekrmíme, ty vždycky zaženu, jen hrdličky dostanou."), přejedení za stolem, borůvky nám barví jazyky a zuby, synovec se pak předvádí před tetou (Bárou). "Béďa kajupe gojá." Dostanem svatební dárek (díky!), ke kafi si dáme Jíříkovo jásání. "Jo!"

Co nás bere.
Když se kamarádi berou! Gratulujeme Jirkovi a Kateřině, stalo se to v sobotu 6. srpna, to jsme zrovna nemohli (
pátrali jsme v zahradě), povedlo se to i bez nás. Volali jsme s přáním hned (do karavanu na cestě do Alp), teď si tady užíváme fotky. Tak nám to nedalo: užijte si je taky. Jsou boží.
Hodně štěstí!

