Uši u doktora.

Dnešek už bez cestování. Ještě si užíváme místní pláže, předposlední den. Vráťa z potápění ohluchnul - voda se mu nalila do uší, zalehlo, půl den jen tlumené zvuky, později už jen šumění, občas pískot. Prořvali se jen cikády, vysokým tónem!
Nejdřív docela legrace (ha ha, neslyšim!), pak ale nervozita a nevrlost (zkuste si někdy ucpat uši a uvidíte!).
Nejdřív zkoušel skákat, na obou nohách i každé zvlášť, nepomohlo ale ani bouchání hlavou o polštář. Navečer tedy k místnímu doktorovi, snědý chlápek z high tech vybavením, perfect english, sezonní léčba veselých turistů. Zalehlé uši? To známe, na to jsme tu vybavení. Pár kapek do uší, zašpuntovat, nechat působit. "Come back in two hours." Přes špunty už není slyšet ani cikády.
Seděli jsme v kavárně a čekali až kapky prošumí, Vráťa totálně nahlucho. Jemná manželská konverzace: odezírání ze rtů.
Později špunty ven, doktor protáhne uši skrz naskrz.
Teprv pak stojí sumění moře za to!
zítra (pondělí 29. 8.) - poslední den